Vládou navrhované daňové reformy jsou natolik důležité a rozsáhlé, že blogová zamyšlení těžko mohou poskytnout adekvátní analýzu. V Británii nedávno Mirrleesova zpráva otázku ideálního nastavení daňového systému zpracovala na stovkách stran. Shrnout doporučení této zprávy pro kontext České republiky by nebylo snadné, problémem by byl například i relativním nedostatek některých základních dat. A právě z pohledu přístupu k informacím si pozornost veřejnosti zaslouží páteční reformní návrh ministra financí.
Za odbornou diskuzi na základě dat
Diskuze a hodnocení hospodářské politiky by měly probíhat na základě analytických podkladů o navrhovaných změnách. Otevřená diskuse opírající se o všechna dostupná data je totiž nutnou, ne však samozřejmě jedinou, podmínkou k širšímu politickému konsensu a dlouhodobé udržitelnosti reforem. Z prezentace posledních daňových reforem je ale očividné, že některé materiály a výpočty má ministerstvo k dispozici, občané však už ne. Veřejnosti tak nezbývá nic jiného než hodnotit návrhy bez přístupu k nejlepším možným informacím a jak ukazují události posledních týdnů, tato informační asymetrie veřejné debatě neprospívá.
Ani jedna z dříve navrhovaných změn daně z přidané hodnoty nebyla vládou prezentována zároveň s detailními odhady dopadů na domácnosti nebo rozpočet. Diskuse se potom vedla spíše na základě dojmů a dohadů než za použití kvalitní empirické analýzy. Zlepšení úrovně veřejné diskuse bylo jedním z důvodů, proč jsme dílčí analýzu vytvořili v rámci nezávislého myšlenkového centra IDEA. Částečnou inspirací nám může být opět Británie, kde nezávislé a rychlé odhady kromě samotných ministerstev vytváří Institut pro fiskální studia. Tento institut má velmi dobré renomé a jeho závěry jsou respektovány politiky všech stran. Institut odhaduje dopady jednotlivých hospodářských politik jak například na veřejné rozpočty, tak na domácnosti a podnikatelské prostředí. U nás taková instituce s podobně rozvinutou expertízou a širokým záběrem neexistuje, ale je dobré vědět, kde se můžeme inspirovat.
U nás by v současné době ideálním nástrojem pro vysvětlení daňových změn byla například tzv. daňová kalkulačka. Tento interaktivní nástroj by každému zájemci vypočítal dopady daňových změn na domácnosti při jím zadané kombinaci příjmů, výdajů a dalších aspektů rodinných rozpočtů. Právě daňová kalkulačka je dobrým příkladem využití větší transparentnosti podkladových dat a analýz. Vytvoření podobné daňové kalkulačky by bylo relativně náročné a vyžadovalo by práci týmu expertů, kalkulačku by tedy mělo vytvořit ministerstvo samo nebo nezávislá instituce s dostatečným financováním. Přínosy kalkulačky pro zlepšení kvality veřejné debaty jsou nesporné.
Nedávné události naznačují, že se ministerstva vydala tím správným směrem. Grafy v prezentaci z tiskové konference ministerstva financí a podrobné seznamy výjimek zveřejněné na webových stránkách jsou dobrým příkladem těchto podkladů, třebaže zůstává omezený a osamocený. Samotná IDEA se chystá na spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, kdy za použití jejich dat můžou vzniknout kvalitnější odhady. Věřím, že diskuze založená na těchto kvalitnějších odhadech povede k lepší hospodářské politice.
Pokud je cílem navrhované systému jednoduchost, rušení výjimek a rovnost, pak by bylo dobré vysvětlit výrazně odlišný režim pro OSVČ, ale to je na samostatnou diskuzi. Abychom ale nový návrh daňových změn jen nekritizovali, v návrhu vidím a vítám mnoho kroků pozitivním směrem. Například za jednotné inkasní místo, zdanění hazardu, zrušení dvojího zdanění dividend nebo sjednocení základu pro odvody z práce je nutné ministerstvo financí pochválit. Pokud občanům zpřístupní detailnější podklady o reformách, bude důvod ho chválit ještě víc.
