Jedna ze správných otázek především pro naše volené představitele je:
Kompenzovat sjednocení DPH rodinám s dětmi nebo nekompenzovat?
S Klárou Kalíškovou jsme ve dnes vydané studii IDEA odpovídali na jinou a pro ekonomy vhodnou otázku:
Jakým způsobem rodiny s dětmi kompenzovat?
Dopady sjednocení DPH, současný vládní návrh, slevy na dani za dítě a přídavky na děti - to vše a více jsme vzali v úvahu. K čemu jsme dospěli, najdete ve studii a také níže v jejím shrnutí:
V této studii odhadujeme dopady kompenzací sjednocení sazeb DPH na 17.5% rodinám s dětmi – vyhodnocujeme vládní záměr zvýšit slevu na dani za dítě o 150 Kč měsíčně a jeho alternativy. Navazujeme tak na dřívější odhady dopadů sjednocení DPH, které sníží příjmy domácností v průměru dlouhodobě zhruba o 0.8% a tedy 200 Kč za měsíc.
Z analýzy vyplývá, že kompenzační návrh vlády by snížil podíl domácností negativně zasažených sjednocením DPH z 80% na 65% a pokles reálných příjmů by rodinám s dětmi v průměru v podstatě kompenzoval (domácnosti s dětmi by v průměru ztratily 35 Kč měsíčně). Zvýšení slevy na dani za dítě však nedostatečně kompenzuje nejchudší rodiny, protože přispívá hlavně rodinám s pracujícími rodiči. Hlavní výhodou tohoto mechanismu je ale to, že celkově ovlivňuje velký podíl domácností s dětmi.
Dále analyzujeme zvýšení přídavků na děti jako alternativní formu kompenzace rodin s dětmi. Ta by pozitivněji ovlivnila chudší rodiny, má však dopad na menší procento rodin s dětmi. Kombinace zvýšení slevy na dani za dítě o 120 Kč a přídavků na děti o 115 Kč umožňuje spojit výhody obou kompenzačních mechanismů při stejných nákladech pro státní rozpočet – alespoň částečně kompenzuje 99% všech rodin s dětmi a zároveň více než dostatečně chrání i nejchudší rodiny.
Snad brzo zde mohou čtenáři očekávat komplexnější komentář k sjednocování DPH - jednotlivé odhady a dopady včetně kompenzací jsou důležité, ale komplexní analýza a rozmyšlení celé problematiky také.
