U nás snad nikdo nežije za méně než dolar na den, tedy necelých dvacet korun. V Česku diskutovaná chudoba je nanejvýš relativní. Ve světě ale žije za méně než dolar na den téměř miliarda lidí, v zemích, jako je Tanzanie nebo Indie, mnoho z nich často ani nemá přístup k pitné vodě. Pomoci v boji s globální chudobou se snaží i ekonomičtí výzkumníci. Dva z nich, Esther Dufloová a Abhijit Banerjee, o tom nedávno vydali knihu Chudá ekonomie (Poor Economics).

 

Inspirace z medicíny

Ekonomické metody nám pomáhají rozpoznat příčinu pozorovaných jevů, včetně příčin chudoby lidí v rozvojových zemích nebo následků dobře míněných opatření na její snížení. Právě v rozvojové ekonomii, tedy části vědy, která se zabývá rozvojovými zeměmi, se těší velké popularitě randomizované kontrolované experimenty (randomized control trials), které jsou inspirovány lékařskými experimenty s lékem a placebem.

Ukažme si jejich fungování na příkladu se sítěmi nad postele, které chrání před komářím bodnutím ve spánku, a tedy i před přenosem malárie, jedním z nejčastějších zabijáků v rozvojových zemích. Zda je lepší poskytnout sítě proti komárům zdarma, nebo dotované, můžeme zjistit právě pomocí těchto experimentů. V náhodně vylosovaných vesnicích jsou nabídnuty sítě lidem zdarma, v jiných vesnicích za poplatek a na základě výsledků je následně možné odvodit doporučení pro rozšíření programu do dalších vesnic v zemi.

Dufloová a Banerjee, profesoři ekonomie amerického Massachusetts Institute of Technology, patří mezi hlavní propagátory těchto randomizovaných kontrolovaných experimentů a velká část jejich knihy popisuje výsledky podobných projektů z různých rozvojových zemí. Na základě své patnáctileté práce s experimenty v chudých zemích a podobné práci mnoha kolegů postupně představují ne vždy intuitivní odpovědi na otázky z mnoha oblastí, od zdraví a vzdělání až po podnikání a demokratické volby.

 

Není jeden lék

Dufloová a Banerjee představují veřejnosti nejen bohatou koláž výsledků výzkumů, ale také nový přístup k boji s globální chudobou, reprezentovaný právě randomizovanými kontrolovanými experimenty. I při své obezřetnosti jsou schopni učinit několik obecných závěrů, které zde uvádím:

• Chudí lidé často nemají přístup k potřebným informacím a většinou se musejí starat o více věcí, než o kolik se starají bohatí a než mohou sami zvládat.

• Chudí jsou také často znevýhodněni fungováním trhů.

• Chudé země ani chudí lidé nejsou odsouzeni k neúspěchu a jedním z největších rizik je sebenaplňující proroctví neúspěchu.

Autoři knihy jsou zdravě realističtí a nenabízejí jediné jednoduché řešení. Tím se odlišují od svých předchůdců – profesorů ekonomie zabývajících se dlouhodobě chudobou, kteří již dříve sepsali knihu pro veřejnost. Alespoň zjednodušeně připomeňme, že Jeffrey Sachs (Konec chudoby) i William Easterly (Břemeno bílého muže) viděli hlavní řešení v rozvojové pomoci, i když každý v opačném směru. Zatímco první navrhoval výrazné rozšíření pomoci, druhý prosazoval její omezení.

 

Český příspěvek

K boji s globální chudobou přispívá i výzkum řady českých výzkumníků. Například dva ekonomové z Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Michal Bauer a Julie Chytilová, se již řadu let zabývají výzkumem chudoby v rozvojových zemích. Jejich poslední článek, který ukazuje výsledky jejich výzkumu z Indie o propojení mikroúvěrů a časově nekonzistentních preferencí, vyjde koncem roku v jednom z předních ekonomických časopisů American Economic Review. Při jiném výzkumu, tentokrát v Gruzii, Bauer s Chytilovou využili různých vzdáleností dětí od bojů ruských a gruzínských armád v roce 2008 ke studiu dopadu konfliktu na sociální preference. Tento takzvaný přirozený experiment jim dobře posloužil při hledání příčiny místo randomizovaných kontrolních experimentů, které využívají Dufloová a Banerjee.

Prezentované výsledky zahraničních i českých vědců ukazují, že bojovat s globální chudobou má smysl, pokud hledáme její příčinu. Kdo chce získat více tohoto opatrného optimismu o jednom z největších globálních problémů, nechť se s otevřenou myslí ponoří do stránek Chudé ekonomie.

 

Petr Janský • přednášející na Univerzitě Karlově, výzkumník think-tanku IDEA a asistent NERV

POOR ECONOMICS (Chudá ekonomie)

autoři Abhijit V. Banerjee, Esther Duflo

vydal PublicAffairs, 2011, rozsah 320 stran

Příspěvek vyšel 14.11.2011 v týdeníku Euro.