• Časově. Historie. Nevíme do jakých podob se evropská krize vyvine. Jak zasáhne naše životy zůstává zatím z velké části neznámou. Horší než velká deprese 30. let minulého století to snad nebude, ale realitu uvidíme nejlépe až ve zpětném zrcátku. Podobně jako u velké deprese. Jak ta vypadá ve zpětném zrcátku? Gregory Clark nám nabízí jednu možnou odpověď, kdy na grafu historického ekonomického vývoje není velká deprese kvůli své relativní nedůležitosti vůbec vidět (viz první graf z první kapitoly jehoknihy, zde volně ke stažení). I na grafech zabírající například jen celé dvacáté století je velká deprese důležitým, ale jen dočasným ekonomickým poklesem, který je zastíněn mnohem výraznějším trendem zvyšování ekonomické aktivity a obecně související životní úrovně.

 

 

  • Regionálně. Afrika. V mnohých méně rozvinutých – včetně řady afrických zemích – se ekonomické podmínky zlepšují. Posledních pět až deset let vidíme ekonomický růst, tam, kde bychom ho jako ekonomové v rámci dohánění bohatých chudšími zeměmi očekávali, ale kde jsme jej dlouhá desetiletí neviděli. V posledních několika letech se řadě afrických zemí nad zvyklosti daří růst i zvyšovat životní úroveň obyvatel, navzdory převaze špatných zpráv z většiny rozvinutého světa. To je dobrá zpráva sama o sobě a snad to africkým zemím vydrží. A mimochodem to může mít velmi dobré dopady i na ostatní světové ekonomiky včetně České republiky. V podobném duchu jsem dnes mluvil v rádiu.