Většina ekonomů by se obecně shodla na pozitivním vlivu zvýšených vládních výdajů v době nízkého ekonomického růstu. To se ale ve velké míře v České republice neděje a místo toho v médiích častěji slyšíme o škrtech. Vyšší vládní výdaje by totiž mimo jiné zvýšili výše zmíněný ukazatel dluhu, což by mohlo je nevítané ať už samo o sobě nebo jako signál do zahraničí a finančním trhům. Diskuzi o tom zda je to tak správně nechme na jindy a podívejme se, co nám tento jednoduchý ukazatel říká dalšího.

To že tento ukazatel nemá jen čitatel (dluh) ale i jmenovatel (HDP) diskutoval na nedávné ideové konferenci své strany i pan premiér: „prioritního cíle kabinetu - vyrovnaných rozpočtů - nelze dosáhnout bez rostoucí ekonomiky“. Ano. Růst HDP přirozeně snižuje tento ukazatel dluhu a při jeho poklesu je tomu naopak. Za rostoucím ukazatelem dluhu, jak jsme v nedávné studii o udržitelnosti veřejných financí ukázali zde, tak nejsou zdaleka jen rostoucí výdaje spojené především se stárnutím obyvatelstva, ale přirozeně také očekávaný relativně nízký budoucí ekonomický růst.

I tento jednoduchý ukazatel nás tak potvrzuje v tom, že ekonomika je komplexní systém a jednotlivé kroky vládní hospodářské politiky by toto měly brát v potaz. A to více než je tomu dnes, ačkoli některé snahy v rámci koordinace reforem a agendy Evropy 2020. Když odhlédneme na chvíli od politických problémů a realizace vládních plánů, vidíme řadu pokusů o změnu fungování veřejných politik. Ať už to jsou reformy, méně promyšlené škrty, dlouhodobě zaměřené strategie konkurenceschopnosti nebo exportu či v nedávno slíbená prorůstová opatření, na první pohled se množství plánů současné vládě brát nedá (o podobných otázkách jsem včera diskutoval s Janem Procházkou, členem NERV, na Rádiu Česku).

Místo kvantity bych tak rád viděl ve vládních krocích více kvality. Ať už vláda učiní ekonomické předpoklady a politická rozhodnutí jakákoliv, svět rychle připravených a ne kvalitně ohodnocených a diskutovaných balíčků, jedno jestli škrtacích nebo prorůstových, není pro ekonomiku to pravé. Někdy je méně opravdu více.